Alexius Habrich byl autorem mnoha historických spisů a pojednání. Zpočátku, především v době studií, se ovšem věnoval spíše teologii a  z části také logice, matematice či filozofii. Jeho práce teologické, které vznikly především z podnětu rajhradského probošta Otmara Conráda, vyšly dokonce v Brně tiskem. Část Habrichových teologických spisů zůstala pouze v rukopise, stejně tak jako jeho díla věnovaná logice, matematice, geometrii či fyzice, filozofii či kanonickému právu.

    Hlavní Habrichův zájem však směřoval k historii. Velmi významná byla jeho pomoc Bonaventurovi Pitrovi při jeho práci na Monasticonu. Habrich pro Pitra nejen získal nejrůznější archiválie, ale opsal také velké množství spisů, které Pitrovi umožnily napsání tohoto monumentálního díla o dějinách moravských klášterů. Habrichův a Pitrův zájem ovšem neskončil pouze na Moravě. Pitr patrně zamýšlel vytvořit obdobný Monasticon i pro kláštery v Čechách. I v tomto případě mu byl Alexius Habrich nápomocen a opsal pro něj velké množství historických dokumentů z českého prostředí.  

    -    Conceptas historiae diplomatico-chronologicae monasteriorum o.s.B. in
         Bohemia – byl sepsán Pitrem a Habrichem společně a jednalo se o
         doplnění Monasticonu Moraviense

    -    Anmerkungen zur Geschichte der Raigerner Bibliothek (Poznámky k       
         dějinám rajhradské knihovny)

    -    dějiny farností v okolí rajhradského kláštera

    -    stručný nástin života knížete Břetislava či popsání života a vlády
         moravského markraběte Jana Jindřicha

    - Jura primaeva Moraviae. 1781

Vlastní Habrichovo dílo můžeme rozdělit na několik okruhů. Prvním okruhem by jistě měly být dějiny rajhradského kláštera doplněné o seznamy mnichů, proboštů a profesů. V této oblasti svého zájmu mohl vycházet také z prvního dílu Pitrova Monasticonu, který po Pitrově smrti také přepsal do konečné podoby. Navíc se mezi Habrichovými historickými pracemi objevuje dílo, které vychází z materiálů, které pomohl B. Pitrovi opsat či získat. Tento spis - Conceptas historiae diplomatico-chronologicae monasteriorum o.s.B. in Bohemia – byl sepsán Pitrem a Habrichem společně a jednalo se o doplnění Monasticonu Moraviense.  

    Druhou oblastí zájmu Alexia Habricha byly dějiny českých a převážně moravských církevních institucí a osob. Habrich napsal dějiny farností v okolí rajhradského kláštera, např. beneficia v Blučině, Pouzdřanech, Střelicích, Modřicích, Moutnici, Měníně, Medlově, Olbramkostele, Doubravníku či Želešicích. Věnoval se také historii některých z okolních far, olomoucké diecézi a pod.

    Třetí oblastí Habrichova širokého historického bádání byly dějiny moravských osob či míst. Sem bychom mohli počítat např. stručný nástin života knížete Břetislava či popsání života a vlády moravského markraběte Jana Jindřicha. Druhou skupinou, která by patřila do této oblasti Habrichovy historické práce, jsou spisy věnované problematice právních dějin. 

    Posledním velkým okruhem zájmu Alexia Habricha byla práce knihovnická. Vedle katalogů několika knihoven, které sestavil, sepsal také nejrůznější pojednání o dějinách knihoven a archivů především v Rajhradě a v Brně. Největší Habrichův zájem směřoval samozřejmě k vlastní knihovně rajhradského kláštera. 

    Habrich věnoval pořádání rajhradské klášterní knihovny většinu svého života. Vytvořil několik soupisů jednotlivých dílčích fondů – rukopisů, prvotisků, starých tisků jazykově italských a francopuzských aj. Vedle těchto samostatných soupisů vytvořil Habrich rovněž spis pojednávající o dějinách klášterní knihovny v Rajhradě, a to pod názvem Anmerkungen zur Geschichte der Raigerner Bibliothek (Poznámky k dějinám rajhradské knihovny).