 Počátky benediktinského řádu spadají do 6. století. V této době působil v Itálii sv. Benedikt z Nursie, který roku 529 založil klášter na Monte Cassinu jižně od Říma a sepsal pro mnichy pravidla života – tzv. Řeholi sv. Benedikta. V průběhu 7. století se učení sv. Benedikta rozšířilo na celou západní a část východní Evropy.
Do našich zemí přišli benediktini, jako první ženská větev řádu, roku 973, kdy byl přemyslovnou Mladou založen klášter v Praze u sv. Jiří. První mužský klášter vznikl v Praze na Břevnově o 20 let později.
K založení rajhradského kláštera došlo kolem poloviny 11. století a zakladatelem byl český kníže Břetislav I. Rajhrad však možná nebyl založen jako klášter, ale jako kolegiátní kapitula s proboštem v čele. Břetislav při založení mohl pomýšlet na obnovení velkomoravského Metodějova biskupství, jak se i později stalo v Olomouci.
Skutečností zůstává, že Rajhrad byl – ať jako klášter či jiná církevní instituce – osazen mnichy z benediktinského kláštera na Břevnově. Ti zde měli vykonávat duchovní správu kvůli nedostatku kněží. Po obnovení biskupství v Olomouci roku 1063 ztratil Rajhrad, do té doby jediná církevní instituce na Moravě, své postavení a význam a zesílil zde vliv Břevnova. Pobočný dům břevnovského kláštera se z něj stal v 2. polovině 13. století.
Tento stav trval až do začátku 19. století. V roce 1812 se rajhradský probošt Řehoř Sázavský společně s celým konventem obrátil na císaře Františka I. s žádostí o povýšení kláštera na samostatné opatství. Tuto prosbu podpořili také brněnský biskup Schrattenbach a moravský místodržící Lažanský. Císař prosbu vyslyšel a 22. března 1813 povýšil klášter na samostatné a na Břevnovu nezávislé opatství. Prvním opatem se stal Augustin Koch.
V 19. století pokračoval rozvoj kláštera, rozvíjelo se studium, vznikaly vědecké práce nejen z historie, rozrůstaly se knihovní, archivní fondy a muzejní sbírky, bylo založeno klášterní vydavatelství a brněnská tiskárna.
Ke konci století se klášter dostal do ekonomických problémů, které se částečně podařilo vyřešit rozprodejem především knihovních fondů. Nové problémy nastaly po první pozemkové reformě v roce 1918.
Roku 1950 byl klášter zrušen, mniši vyhnáni a budovy, až na vybrané prostory kvadratury a kostela, předány Československé armádě, do části hospodářských budov byl umístěn sklad zemědělských plodin.
Benediktini se do Rajhradu vrátili v 90. letech 20. století. V roce 1993 jim byla vrácena historická knihovna, knihy se však do Rajhradu mohly vrátit až po provedené rekonstrukci v roce 2004. Od 90. let probíhá rekonstrukce rajhradských klášterních budov. Od roku 2005 sídlí v areálu kláštera Památník písmenictví na Moravě (pobočka Muzea Brněnska), který nejen spravuje historickou knihovnu, ale pořádá také velké množství především literárních výstav a dalších společenských akcí. |
|
|