Grafická sbírka rajhradského kláštera tvoří spolu se sbírkou obrazů kompaktní celek vypovídající o zájmu o umění a kulturní život. Od časů probošta Brancouzského (1692-1709) rajhradští preláti shromažďovali umělecké předměty všeho druhu, zvláště pak obrazy. Samotná grafická sbírka se stala v 19. století součástí klášterního muzea. Rajhradští benediktini podporovali řadu umělců, nechávali malovat či sami malovali řadu pláten visících v klášteře a mimo jiné sbírali i grafiku. Zásluhou Otmara Conrada získal klášter nejen knihy, ale i umělecké předměty ze zrušených klášterů nebo ze zrušené jezuitské koleje v Brně. Preláti Šlosar a Kalivoda podporovali Josefa Zeleného (1824-1886), který v Rajhradě několik let působil a jehož obrazy i grafiky, k nimž maloval předlohu, se ve sbírkách rajhradského kláštera nacházejí. Také zásluhou Řehoře Volného a Bedy Dudíka se do klášterních sbírek dostala řada obrazů a grafik, většinou krajinného a vlastivědného zaměření. 

V grafické sbírce se odráží klášterní styky, zájmy a vkus jednotlivých mnichů. Mezi tématy objevujícími se na grafických listech převažují výjevy z Bible, apokryfů, portréty světců atd. Zajímavé jsou např. soubory rytin zachycující reprodukce uměleckých děl nacházejících se v Belvederu, soubor marín či soubor leptů zachycujících pouliční prodavače, žebráky apod.

 

Nejstarší grafiky uložené v rajhradském klášteře pocházejí ze 17. století, nejvíce grafik je z 18. a 19. století, kdy byl rajhradský klášter na vrcholu a udržoval styky s dalšími kláštery v Čechách i Rakousku. Díky tomu se v klášterní sbírce nachází řada grafik zobrazujících představené kláštera z Melku, Pannonhalmy, Klosterneuburgu či Altenburgu. Tyto grafické listy dokládají význam Rajhradu a jeho kontaktů s rakouskými kláštery, které nad těmi nacházejícími se na českém území významným způsobem převažovaly.

 

Mezi grafikami se nacházejí také portréty převorů rajhradského kláštera, kteří nejenže nechávali zhotovovat své malované podobizny visící v klášteře, ale také, především koncem 18. a v 19. století, portrétní grafiky, které mohli darovat významným návštěvníkům, představeným dalších klášterů apod.

Převážná většina grafických listů ve sbírce byla tištěna ve Vídni a to i grafiky, které objednávali rajhradští představení. Kromě samostatných grafických listů se ve sbírce nachází i několik souborů ilustrací z tisků, na jejichž vydávání se benediktini podíleli či jež sami vydávali. Jedná se především o grafické listy vydávané v Benediktinské tiskárně (Papežské knihtiskárně benediktinů rajhradských, později od roku 1919 Občanské tiskárně), kterou v roce 1881 založil převor Placid Mathon. Mezi významné vydavatele zde působící patřil Jan Sarkander Navrátil (zemř. 1889), Karel Šťastný (zemř. 1891), první redaktor kalendáře Moravan, a jeho nástupce Pavel Vychodil (1862-1938). Benediktinská tiskárna se specializovala především na vydávání náboženských tisků, překladů mnichů (např. A.G. Stín z ruského jazyka), poučné a náboženské čtení apod. Často byla díla doplněna četnými ilustracemi a přílohami. Samostatně vydávané grafické listy byly spíše výjimkou a obrazový materiál tištěný v benediktinské tiskárně byl většinou vydáván k významnému výročí, např. v roce 1913 se zde vydávaly litografické listy se zobrazením sv. Cyrila a sv. Metoděje. 

 

Ke grafické sbírce patří i fotografie. Setkáme se zde jak s portrétními fotografiemi, tak i fotografiemi zachycujícími klášterní život, bohoslužby apod. Mezi fotografiemi stojí za zmínku např. portréty Quida Trappa (1830-1889), průkopníka brněnské fotografie, který byl podporován rajhradským klášterem a strávil zde rok po vyučení.

Momentálně dochází ke katalogizaci a následně i digitalizaci celé grafické sbírky rajhradského kláštera. Již brzy se budete moci těšit na virtuální výstavy této sbírky.

Ukázka z produkce rajhradské tiskárny v podobě grafického listu 

k cyrilometodějskému výročí.