On-line výstavy


Perger, Sigmund Ferdinand von, Die Kaiserliche Königliche Bildergalerie im Belvedere zu Wien = Galerie Impériale-Royale au Belvédère à Vienne. Vienne et Prague: Par Charles Haas, 1821-1828

přidáno: 18. 4. 2012 5:24, autor: Radim Kacer   [ Aktualizováno 14. 5. 2012 23:17 uživatelem Jindra Pavelková ]

Rádi bychom vám představili jeden z grafických souborů uložený v rajhradské sbírce. Jedná se o soubor rytin a leptů, na nichž jsou zachyceny reprodukce obrazů pocházejících z císařských sbírek. Belvederské sbírky patřily v 19. století k nejznamenitějším obrazovým sbírkám v Evropě. Ve sbírce, která je dnes součástí Kunsthistorisches Museum, se nacházejí obrazové skvosty z doby od 14. století do současnosti. Obrazové sbírky odráží sběratelské vášně Habsburků, jejich zájem o výtvarné umění, mecenát a reprezentaci. Nejstarší obrazy v galerii získal Maxmilián I., který jako zakladatel Akademie der Wischenschaften podporoval i umělce, mezi jeho oblíbence patřil např. Albrecht Dürer či Hans Holbein. Dalším významným sběratelem byl Rudolf II., který byl svým sběratelstvím proslulý, z jeho dob se v galerii nacházejí obrazy např. od Albrechta Dürera, Correggia, Raffaela a Leonarda da Vinciho. Sbírky byly doplňovány postupně, řada obrazů se sem dostala také ze soukromých sbírek, ze zrušených antverpských klášterů apod.
Již od 16. století se panovníci snažili svou sbírku prezentovat a vystavovat jí na odiv významným návštěvníkům dvora. První obrazové průvodce pochází ze 17. století, kdy Leopold I. Vilém nechal vytvořit rytiny své sbírky a tak vzniklo Theatrum artis pictorum (1669). Další publikace věnující se císařským sbírkám je z let 1729-1733 a jedná se o dílo Johanna Antona von Prenner Theatrum artis pictorum. Tato publikace, stejně jako další na ni navazující, přináší ale pouze mědirytinové reprodukce obrazové sbírky bez doprovodných textů. 
Až na počátku 19. století vzniklo, díky spolupráci rytců a kurátora sbírek Siegmunda von Perger, který byl autorem doprovodných textů, první umělecky kritické dílo. Na vytvoření rytin či leptů se podíleli významní vídenští umělci např.: Joseph Eissner, Blasius Höfel, Joseph Axmann, Jan Blaschke, Kilian Ponheimer, Johann Friedrich Rosmäsler či Carl Pfeiffer. Čtyřdílná publikace vydaná ve Vídni a Praze u Karla Haase v letech 1821-1828 měla návštěvníkům představit pestré obrazové sbírky nacházející se v Belvederu. Autorům nešlo pouze o to, přinést soubor reprodukcí těchto obrazů vytvořených převážně technikou mědirytiny a leptu, chtěli především seznámit čtenáře se sbírkami, poučit ho, kriticky zhodnotit vystavené obrazy, představit obrazové sbírky Belvederu širší veřejnosti či je uvést v širším kontextu. Čtenář se měl prostřednictvím biografických medailonů seznámit s umělci, ale také měl získat širší povědomí o době vzniku obrazu, o zobrazeném výjevu, kdy mu byl vyprávěný příběh, jenž se na obraze odehrával a to i přesto, že bylo dílo určené znalým čtenářům, u nichž předpokládá určité historické a mytologické znalosti. Často je proto v textu nastíněn vlastní děj a podrobněji vysvětleny detaily či zajímavosti, odchylky od běžného zobrazení a rukopis umělce. Prezentovaný obraz je také kriticky zhodnocen a nechybějí ani fyzické a technické údaje. Celkem je v publikaci 240 rytin a malých kopií doprovázených textem, který je pro větší dostupnost tištěn německy a francouzsky. V publikaci je dodržen řád belvederské sbírky, který zavedl v roce 1778 mědirytec Christian von Mechel. Tento umělec byl Josefem II. povolán do Vídně, aby císařskou obrazárnu uspořádal a byl to právě on, kdo obrazy seřadil podle škol (Lombardská, Holandská, Nizozemská, Francouzská, Bolognská, Benátská, Německá či Španělská malířská škola).

Ve sbírkách Rajhradského kláštera se nachází 200 obrazových listů pocházejících z této publikace. Záznamy jednotlivých listů nalezne zájemce v Souborném katalogu jihomoravských historických sbírek Moravské zemské knihovny v Brně, kde k nim v krátké době budou připojeny též digitální obrazy.

1-1 of 1