Neutěšená hospodářská bilance velkostatku benediktinského kláštera v Rajhradě a havarijní stav klášterních budov (konventu s prelaturou i klášterního chrámu sv. Petra a Pavla) podnítily úsilí sedmého opata Aloise Josefa Kotyzy (opatem 1937–1947) získat finanční hotovost na opravy klášterních nemovitostí a snížení dluhového zatížení kláštera prodejem umělecky a historicky vysoce hodnotné součásti movitého majetku opatství – souboru převážně pozdně-středověkých uměleckých děl do vlastnictví státu.

Kniha podrobně popisuje proces prodeje devatenácti obrazů a soch (mezi nimiž byl nejhodnotnější soubor pěti deskových maleb z dílny tzv. Mistra Rajhradského oltáře), jehož průběh byl spojen s vyjednáváním o přidělení státních subvencí na opravy rajhradského klášterního areálu a výsledek determinován kulturně-politickou situací českých zemí v období tzv. druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava. Na pozadí dějin do koupě zainteresovaných kulturních institucí – Moravského zemského muzea a Státní sbírky starého umění (dnešní Národní galerie) – byl detailně sledován osud souboru uměleckých památek, které jsou dnes součástí sbírek Moravské galerie v Brně.