Václav Jan Pokorný (7. března 1894 – 2. března 1979)

O životě Jana Pokorného předtím, než začal působit ve službách rajhradského kláštera, se nejvíce dozvídáme právě z jeho žádosti o vstup do tohoto kláštera. V žádosti sepsané 4. září roku 1913 uvádí, že se narodil 7. března 1894 v Dobročkovicích spadajících do farnosti Milotické, diecéze brněnské. Žádost o vstup do řádu si podal poté, co 8. července 1913 složil maturitní zkoušku na zemské vyšší reálce v Bučovicích. O svém vstupu do řádu se Pokorný musel rozhodnout již na reálce, neboť dva dny po maturitě, 9. července 1913, je datován dopis Františka Pitrochy, katechety této reálky, kterým se u rajhradského opata Prokopa Šupa za Pokorného přijetí do řádu přimlouvá. Jak Pokorný tak i Pitrocha píší opatovi, že žadatel sice nemá potřebnou maturitu z latiny, řečtiny, logiky a psychologie, ale že jistě nebude problém, aby si ji dodělal, aby mohl po vstupu do řádu studovat na kněze.

Odpověď Pokorného žádost na sebe nechala čekat, 22. září téhož roku se Pokorný na opata Šupa obrací znovu a se svou žádostí se připomíná. Na druhé naléhání již opat o dva dny později odpověděl a sdělil žadateli, že bude do kláštera přijat. Zároveň se rajhradský opat obrací 5. října na faráře v Miloticích a žádá jej o doporučení Pokorného, kterého se mu listem z 6. října dostává. Pokorného obláčka proběhla 9. října roku 1913 a Jan Pokorný při ní přijímá řádové jméno Václav, věčné sliby složil Václav Jan Pokorný 18. října roku následujícího.

                Aby mohl být Pokorný vysvěcen na kněze, nastoupil v roce 1914 na studia bohosloví v benediktinské koleji P. Marie v Sekově. Po absolvování teologických studií byl Pokorný na svátek sv. Cyrila a Metoděje 5. července 1918 vysvěcen v katedrálním kostele sv. Petra a Pavla. Primiční mši sloužil o dva dny později v klášterním kostele v Rajhradě. 5. července nabývá též domovského práva v Rajhradě.

Krátce po svém vysvěcení v roce 1918 byl ustanoven na kaplana v Ostrovačicích, od roku 1929 kaplanem v Rajhradě a 1934 vikářem v Syrovicích. Roku 1945 došlo k jeho volbě rajhradským opatem. O tři roky později se stává spoluvizitátorem klášterů Slovanské kongregace benediktinské sv. Vojtěcha Břevnova, Broumova, Emauz na Slovanech, Komárna na Slovensku, Mariboru a  Opatije v Jugoslávii

Vedle duchovní správy se Pokorný aktivně podílel na pořádání rajhradského klášterního archivu. Jeho administrátorem se stal roku 1922, roku 1934 je výslovně poprvé jmenován jako klášterní archivář. Pokorný je rovněž autorem generálního repertáře rajhradského kláštera, který sestavil podle repertáře břevnovského. Pokorný se staral o archiv vedle svého působení na venkovských farách, odkud dojížděl vyřizovat badatelské dotazy. Za 2. světové války přestěhoval archiv z Rajhradu do Syrovic. Od roku 1947 podporoval zřízení centrálního benediktinského archivu v Praze s pobočkou v Rajhradě. V témže roce byl ministrem školství a osvěty jmenován konzervátorem pro státní památkovou péči v okrese Moravský Krumlov s platností do roku 1950.

V témže roce byl po zrušení kláštera internován. Posledním působištěm byl od roku 1965 domov důchodců v Žernůvce, kde vykonával jako kněz duchovní správu. Zde také Jan Václav Pokorný 2. března 1979 zemřel.

Comments