S bohatými dějinami rajhradského kláštera a s jeho sbírkami se zájemci budou moci seznámit prostřednictvím tří výstav a také několika odborných publikací, které budou v rámci projektu vydány. |
Výstavní počiny
In omnibus glorificetur Deus
Doba trvání: duben – říjen 2013
V roce 1813 došlo k povýšení rajhradského kláštera na samostatné opatství. Bylo tím potvrzeno významné místo rajhradského preláta v moravské společnosti. Klášter ve svých činnostech po tomto roce navazoval na své dřívější aktivity především v oblasti věd a umění, v průběhu 19. století velká část z těchto aktivit došla svého vrcholu. V oblasti vědeckých aktivit se dále rozvíjela historiografie a s ní spojené společenské a historické obory. Mezinárodního ohlasu dosáhli na tomto poli působnosti jednak Řehoř Volný a především Beda Dudík. Vedle budování knihovního fondu dochází také k rozvoji muzejních sbírek. Knihovna, ve které se do konce století podařilo nashromáždit na 100 000 svazků knih a časopisů, se od 80. let 19. století stává knihovnou veřejnou. Muzejní sbírky jsou doplňovány vlastní sběratelskou činností rajhradských benediktinů, ale také prostřednictvím nejrůznějších kontaktů s předními českými odborníky. K těm z nejznámějších, po nichž zůstala v klášterním muzeu stopa, je např. cestovatel Emil Holub. Vedle studia se vědecká činnost posouvá i do oblasti vydavatelské. Začíná vycházet vědecká revue Studien und Mitteilungen aus dem Benediktiner - (und dem Zisterzienser-) Orden, Hlídka (literární), časopis Moravan atd. Další náplní nakladatelského plánu rajhradského vydavatelství jsou tituly literární či populárně naučné. Vědecký a sběratelský ruch se za klášterními zdmi ozývá ještě počátkem 20. století, i když v tomto okamžiku je již potlačen ekonomickými problémy kláštera. K jeho utlumení dochází v průběhu obou světových válek, definitivní konec pak znamená rok 1950. Rokem 1950 začíná jiná historie, již ne kláštera, ale pouze klášterních budov. Prostory kláštera jsou využívány Československou lidovou armádou jako sklad. Do 70. let zůstává mimo zábor armády pouze kostel a část kvadratury, především jižní křídlo, ve kterém se nalézá historická knihovna. Knihovna, která se v roce 1950 zásluhou Vladislava Dokoupila dostala do správy Státní vědecké (dnes Moravské zemské) knihovny v Brně, je v roce 1973 z důvodu narušené statiky odstěhována z Rajhradu. Knihy měly být vystěhovány jen na dobu nezbytnou k rekonstrukci dané části klášterních budov, vrátily se sem však až v roce 2004. K obnově klášterního života došlo roku 1990 a od tohoto okamžiku probíhají dle finančních možností nejnutnější rekonstrukční a restaurátorské práce. V současné době jsou opraveny a využívány 3 ze 4 křídel kvadratury. Přízemí jižního křídla prelatury bylo slavnostně předáno Muzeum Brněnska - Památníku písemnictví na Moravě na podzim roku 2012 a návštěvníkům bude zpřístupněno na jaře roku 2013. Opravy klášterních budov však ještě dlouhou dobu neskončí. |  Pohled do východní chodby kvadratury na počátku 20. století.  |
Vernisáž výstavy proběhla 24. dubna 2013
K výstavě byl vydán katalog v českém, německém a anglickém jazyce
An vědy a umění miloval ... (Milovníci a mecenáši věd a umění v řeholním rouše)
Doba trvání: 15. květen – 30. říjen 2014
Tradice rajhradského mecenátu a sběratelství má kořeny již ve středověku. Ve své nejranější fázi se omezovala především na oblast písemnictví a realizovala se jako objednávky či vlastní tvorba významných kodexů. Do dnešních dnů se nám dochovala např. v podobě benediktinského breviáře z poloviny 14. století. Vypovídají o ní také četné knižní odkazy předních moravských osobností. Tyto dary vlastně až do 2. poloviny 17. století tvořily jediný zásadní zdroj akvizice rajhradské historické knihovny. Až v době probošta Coelestina Arleta (1666-1683) začíná být knihovna doplňována i pravidelnými nákupy. Nebyl to ovšem pouze knihovní fond, který byl ve středu zájmu rajhradských benediktinů. Od 17. století se objevují i záliby v historických či přírodních vědách a s nimi spojené sběratelství. Rozvíjí se též mecenát. Ve 20. letech 18. století začíná v Rajhradě přestavba kláštera podle plánů předního architekta té doby Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Současně probíhají též stavební práce v domě rajhradských benediktinů v Brně na Petrově. A aktivit v průběhu 18. století přibývá. Vedle soustavné práce na poli historického a přírodovědeckého bádání a stavitelských aktivit se zájem posouvá též k výtvarnému a hudebnímu mecenátu. Svého vrcholu dosahují uvedené činnosti v době probošta Otmara Conrada (1764-1812). Conradovi se jako zázrakem nejen podařilo stabilizovat ekonomické poměry kláštera, předejít jeho zrušení, ale také rozšířit archivní a knihovní fond o jednotliviny i celky ze zrušených klášterů, pokračovat ve sbírání a opisování především historických pramenů, se kterým se začalo již za jeho předchůdce Bonaventury Pitra, ale také provést opravu kláštera po zemětřesení z 60. let 18. století a založit na panství rajhradského kláštera několik nových vsí. Rovněž jeho zásluhou byl rajhradský klášter povýšen na samostatné opatství. Nedílnou součástí mecenášských aktivit byla již od středověku podpora širokého okruhu potřebných (sirotků, nemocných, studentů ad.). Nabývala postupně různých institucionálních forem (špitály, sirotčince, chudinské ústavy, studentské nadace a fondy aj.) a v katolickém prostředí našich zemí vyústila ve dvacátých letech dvacátého století v založení československé katolické Charity s rozvětvenou organizační sítí, postupně budovanou podle soudobých zahraničních vzorů a dotvářenou podle širokých potřeb domácích poměrů. Poslední část výstavy stručně mapuje dějiny a organizační proměny této prvorepublikové instituce, u jejíhož zrodu stál kaplan na sv. Kopečku u Olomouce P. Ludvík Antonín Bláha, OPraem podporovaný olomouckým arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem, a upozorňuje na mnohostrannost a rozsáhlost jejích aktivit. Ty byly od roku 1948 zásahy státní moci násilně ukončovány a následně transformovány zcela proti duchu zásad původní katolické Charity. V 50. letech postupně vytvářené socialistické podniky, různým způsobem navázané na to, co z původní Charity pod komunistickou kuratelou zbylo, se nadále zabývaly výrobou a prodejem devocionálních a bohoslužebných předmětů, zatímco původní sociální a zdravotní činnost Charity byla zcela utlumena a zestátněna. Stejně tak byla postupně omezována produkce devocionálií a liturgických předmětů, což mělo, kromě dopadu na věřící, negativní vliv i na hospodářské výsledky těchto podniků, které tak prakticky po celou dobu své existence živořily na hranici úpadku. Definitivní státem vytvořená podniková forma – Chrámová služba – fungovala pod hlavičkou České katolické charity a pod vedením ředitele kanovníka P. Jana Máry až do roku 1989. Po roce 1989 byl vliv státu v České katolické charitě odstraněn a tato se navrátila pod správu a pravomoc katolické církve a ke svému původnímu poslání. Výroba a prodej devocionálií a bohoslužebných předmětů se opět stala předmětem svobodného soukromého podnikání. |  Zařízení pokojů v prelatuře na přelomu 19. a 20. století  s kostelní věží z roku 1822. |
K výstavě byl vydán katalog s názvem An vědy a umění miloval… Milovníci a mecenáši věd a umění v řeholním rouše v českém, anglickém a německém jazyce.
Útočiště v době husitské
Doba trvání: 27. května – 4. října 2015
Husovo učení a především jeho upálení v Kostnici roku 1415 odstartovalo v Čechách období, které český historik František Šmahel nazval výstižně Dobou vymknutou z kloubů. Byla to doba válečných tažení, bitev a rabování, které se z vlastních Čech přesouvalo i na okolní území, tedy i na Moravu. Rajhradský klášter byl husitskými vojsky pouze obléhán, nikdy však dobyt. Většina českých klášterů (nejen benediktinských) byla husity vyrabována (část z nich nebyla po husitství již ani obnovena) a mniši se utíkali do moravských řádových domů, které skýtaly bezpečí. S sebou si brali to nejcennější, co bylo na cesty možné vzít, kromě jiného také knihy. Jedním z takových útočišť byl i klášter v Rajhradě. Do jeho knihovny tak v této době doputovaly knihy z několika českých klášterů. Jednalo se ale především o protihusitské traktáty, či o spisy zastánců husitství, které chtěli bratři komentovat a s nimiž plánovali polemizovat. Zachovány zde zůstaly i rukopisy přinášející tyto polemiky a komentáře. V prostorách rajhradského benediktinského kláštera se od 28. května do 4. října 2015 konala výstava Gladio verbi Dei. Výstava byla koncipována tak, aby ukázala co nejvíce rukopisného bohatství, které je uloženo v rajhradském knihovním fondu a které se vztahuje k české reformaci, ať už jde o spisy Husovy, jeho příznivců a odpůrců. Tyto rajhradské rukopisy byly doplněny ještě ukázkami z některých brněnských rukopisných knihoven, aby vhodně doplnily textovou část výstavy. Vernisáž se konala 27. května 2015 od 18:00 hod. v prostorách rajhradského kláštera a byla velmi hojně navštívena jak odbornou, tak i laickou veřejností. |  Výtah z Husitské kroniky Vavřince z Březové  Traktát proti Husovi a Wiklefovi |
1-4 of 4